Polyfázový spánek

Polyfázový spánek 0001

Jak jsme slíbili, tak i plníme. Mnozí z vás určitě sledují odvážný propbet Martina Baláže, který se zavázal za měsíc říjen odehrát 24,000 Fifty50SnG turnajů na PokerStars. Ještě před sázkou si pro vás připravil blog, ve kterém se zmínilo velmi zajímavé věci a to o Polyfázovém spánku. No a na tento pojem se teď podíváme.

Pojem Polyfázový spánek uvedl v život na začátku 20. století psycholog J. S. Szymanski. V podstatě se jedná o více časových úseků během 24 hodin, během kterých se věnujete spaní. Může se jednat o cílený druh spánku, ale polyfázovým spánkem lze nazvat i poruchu cirkadiánního rytmu, což je vlastně nepravidelný spánek – porucha běžně viděná u lidí. Polyfázový spánek je také běžný u mnoha druhů zvířat.

Věřte, že Martin není prvním, kdo se tento druh spánku snaží využít ve svůj prospěch získání více času pro nějakou činnost. Jsou činnosti, kde si osm hodin spánku dovolit nemůžete a toto systematické dřímání vám může přinést potřebný odpočinek. Takhle například spal Claudio Stampi, jehož zálibou byly dálkové sólo plavby. Na moři se nevyhnete krizovým situacím a tento druh spánku vám může vedle spánku přinést i snížení rizika pro situace, kdy jste osm hodin v limbu. Svůj výzkum posléze shrnul do své knihy, kde uvedl, že „polyfázový spánek vám dokáže udržet váš výkon tam, kde je potřeba být stále ve střehu“.

Polyfázový spánek vyzkoušela i armáda Spojených Států, NASA, italské vojenské letectvo a další. Například se traduje, že díky tomuto dřímání byl Winston Churchill neustále čilý a i díky tomuto dokázal přivést Velkou Británii k vítěznému konci 2. světové války. Vždy si při přejezdech v autě zdřímnul a na veškerá jednání, ať se už konala přes den, či v noci, přicházel čerstvý.

Rozeznáváme několik druhů polyfázového spánku:

Polyfázový spánek 101

NázevProspaný časZpůsob
Monophasic8 hodin8 hodin spaní v kuse
Biphasic6.3 hodiny6 hodin spaní v kuse a jedno 20minutové zdřímnutí
Biphasic (90minutové zdřímnutí)6 hodin4.5 hodiny spaní v kuse a a jedno 90minutové zdřímnutí
Everyman (s 2 zdřímnutími)5.2 hodiny4.5 hodiny spaní v kuse + dvě 20minutová zdřímnutí
Everyman (s 3 zdřímnutími)4 hodiny3 hodiny spaní v kuse + tři 20minutová zdřímnutí
Everyman (s 4-5 zdřímnutími)~ 3 hodiny1.5 hodiny spánku v kuse + čtyři až pět 20minutových zdřímnutí
Dymaxion2 hodinyČtyři 30minutová zdřímnutí (každých 6 hodin)
Uberman (z německého "Übermensch")2 hodinyŠest 20minutových zdřímnutí (každé 4 hodiny)

Zde je však nutné brát na vědomí, že každé tělo je jiné a že každý člověk potřebuje různě dlouhou dobu spánku. Zatímco někomu vyhovuje klasický spánek osmi hodin v kuse, tak někdo zase dává přednost kratšímu spánku a jednomu zdřímnutí odpoledne. Právě tyto dva typy patří v naší populaci k nejrozšířenějším.

Na druhou stranu, ne všichni se na tento druh spánku dívají pozitivně. Piotr Woźniak považuje takové snížení celkového spánkového času za nezdravé a tělo bude mít vždy tendenci spát v kuse. Navíc podle něj dlouhodobé praktikování polyfázového spánku vede k poruchám spánku, snížení duševních i fyzických schopností, přináší zvýšený stres, úzkost a oslabení imunitního systému. Také tvrdí, že ti, kteří praktikují podobný styl spaní, mají tendenci se věnovat „zajímavým aktivitám“ jen proto, aby zůstali vzhůru, ale nikterak se jim nezlepší schopnost se učit a rozvíjet svou kreativitu.

Polyfázový spánek je lákadlem pro většinu zaneprázdněných lidí, nicméně zde nastává otázka, zdali je vůbec lidské tělo schopno se adaptovat na takto odlišný režim. Dle Wozniaka to není možné bez již zmíněných fyzických a hlavně duševních následků. Zastává například názor, že pokud se člověk, jenž spí 6 hodin v noci a jednu hodinu odpoledne, rozhodne změnit svůj režim na 3+0.5+0.5+0.5, pak bude trpět spánkovou deprivací a postupně změní svůj model spánku na 3+0.5, ve většině případů však zpět na 6+1. Dle něj je pokus o polyfázový spánek vždy provázán se spánkovou deprivací a to u každého jedince.

V případě již zmíněného Churchilla naopak zastává názor, že spíš než zástupcem polyfázového spánku, byl typickým příkladem bifázového spánku. Celkem naspal 5-6 hodin, z toho1-2 hodiny odpoledne. Proto prý byl schopen vydržet vzhůru dlouho do noci a proto prý měl vždy dostatek energie. Jeho názor vychází vychází z jednoho Churchillova výroku:

"Musíte si v období mezi obědem a večeří na chvilku lehnout. Ale ne to odfláknout, poctivě si sundat šaty, vzít si pyžamo a lehnout si do postele. Právě to já vždy dělám. Neznamená to, že uděláte méně práce během dne, to jsou názory omezených lidí bez kapky představivosti. Naopak toho dokážete daleko více, protože v jednom dni prožijete dny dva."

Zdali byl Churchill příkladem polyfázového spánku, či bifázového, to se nejspíš již nedovíme. Co se mu však nemůže upřít je to, že patřil mezi nejenergičtější politiky svých dob. Nahrává tomu i fakt, že po Churchillově návštěvě USA a prezidenta F. D. Roosevelta, byl Roosevelt tak zničený, že tři dny musel spát alespoň 10 hodin denně, aby se z návštěvy vzpamatoval.

Dle velmi zajímavého článku od Miroslava Čapka, má každé lidské tělo spací cykly, které je možné vysledovat. Každý z nás moc dobře ví, kdy se mu pravidelně začíná chtít spát. V ten moment stačí jen počkat a změřit si čas od počátku únavy až po konec únavy. V tu chvíli znáte přesnou délku spánkového cyklu a pozorným sledováním odhalíte i svůj spánkový rozvrh na celých 24 hodin.

Pokusů na téma polyfázového spánku bylo děláno hned několik. U všech testovacích subjektů se však vždy vyskytla spánková deprivace, která subjekty vedla k ukončení testování povětšinou po 2 dnech. Někteří jedinci však dokázali zvládnout i 8 až 11 dní. V reálném životě však opravdové příklady jedinců s polyfázovým spánkem nenajdeme, popř. nenajdeme důkaz o tom, že by polyfázovému spánku holdovali bez sebemenších problémů a po delší časové období.

A jaký máte na polyfázový spánek názor vy? Vyzkoušeli jste už někdy něco podobného? Pokud ano, podělte se s námi o vaše zkušenosti, zda vám to přineslo, co jste očekávali a zda byste toho využili znova.

Zdroje: Sarpa.cz, SuperMemo.com, Wikipedia.org

VÍCE PŘÍBĚHŮ

Co si myslíte?