Ze zákulisí; část 1.: Cesta na WSOP

Ze zákulisí; část 1.: Cesta na WSOP 0001

Vždycky jsem říkal, že mám nejlepší práci na světě. Post turnajového ředitele mi dal příležitost poznat svět, seznámit se s mou krásnou manželku Maryann, která mi v roce 2006 dala syna, a spoustou zajímavých lidí všude kolem.

V roce 1997, kdy jsem pracoval jako dealer v kasinu Bay 101, mi našli syndrom karpálního tunelu v levé ruce. Nikdy bych si nepomyslel, že se jednalo o nejlepší zlom v mé profesionální kariéře. Bavilo mě pracovat jako dealer, takže bych s tím dost možní nikdy neskončil, ale takhle jsem se kvůli své nemoci musel stát jedním ze zaměstnanců herny pracujících v zákulisí, aby měl na složenky.

Jednou jsem zastoupil turnajového ředitele, který byl na dovolené, a do té práce jsem se prostě zamiloval. Hrozně mě bavila práce s hráči i vzrušení kolem turnajového pokeru. V kasinu Bay 101 nebylo místo turnajového ředitele volné, a tak, když se v roce 1998 otevíralo Lucky Chances Casino, rozhodl jsem se opustit své rodné město San Jose a vydal jsem se na sever do města Colma v Kalifornii.

Během svého působení v Lucky Chances jsme objel turnajovou sérii Bay Area a zahrál si na několika podnicích. Problémem ale bylo nejen, že se pravidla lišila turnaj od turnaje, ale i zaměstanec od zaměstnance. Rozhodl jsem se zjistit, co by se dalo udělat pro hráče i pořadatele, a tak jsem v roce 2001 přistál na letišti v Las Vegas, abych se něco přiučil na World Series of Poker. Zařídil jsem si setkání turnajovým ředitelem WSOP Bobem Thompsonem a jeho synem Robertem.

Když jsem s nimi mluvil o standardizaci, setkal jsem se s nelibostí, protože se nikdo nechtěl do té práce pustit. Naštěstí mi pomohla kamarádka Linda Johnson, která mě seznámila se svým obchodním partnerem Janem Fisherem a talentovaným turnajovým ředitelem Davem Lambem. Ti byli mým nápadem nadšeni, a proto mohlo dojít k prvnímu organizovanému setkání.

Toto setkání se konalo v hotelu Orleans ve spolupráci s World Industry Poker Conference a zúčastnilo se jej 25 turnajových ředitelů z kasin z celé země, např. Cheri Dokken (Commerce), Denny Williams (Bicycle), Jack McClelland (Bellagio), Mike Ward (Foxwoods), výše zmíněný Bob Thompson a další. Na konci konference jsme měli 14 pravidel a Asociaci turnajových ředitelů, která má nyní více než 800 členů.

Na začátku roku 2002 mi zavolal vítěz WSOP z roku 1983 Tom McEvoy, že má pro mě něco, co mi změní život. Toma přijala Becky Binion-Behnen (dcera zakladateleb WSOP Bennyho Biniona) jako poradce pro WSOP a mě se zeptal,jestli bych nechtěl pracovat jako turnajový ředitel na WSOP 2002 se Stevem Morrowem. Radil jsem se s některými přáteli z oboru a ti mi radili, abych práci nepřijímal, protože někteří zaměstnanci pracující na WSOP 2001 nedostali zaplaceno.

Dovedete si představit krach WSOP? To se málem stalo v roce 2001, ale naštěstí pro mě a pro poker WSOP přežilo a já jsem dnes šťastný, že jsem tehdy tu práci přijal. Ve skutečnosti by pro mě mělo smysl pracovat na WSOP, i kdybych pak nedostal zaplaceno např. kvůli zkušenostem.

První výzvou bylo získat si respekt hráčů. Věděl jsem, že to nebude snadné, takže jsem se vrátil do Bay 101 během každoročního podniku Shooting Star, abych se hráčům představil. Přišel jsem vždy za každým známým hráčem, potřásl mu rukou, představil se a popovídal si s ním o mých plánech s WSOP. Zejména jsem se soustředil na ty nejlepší na hráče, o kterých se říkalo, že jsou problémoví. Většina z nich se na mě dívala, jako kdyby říkali: „Kdo je ten čověk?", ale poslouchali, co jsem jim vykládal. Men the Master (Nguyen), John Bonetti a Sam Grizzle byli jedni z hráčů pověstných svým arogantním chováním vůči soupeřům i dealerům, takže jsem s nimi jednal, jako kdybych byl novým šerifem ve městě, který takové chování nebude tolerovat.

Grizzle jako jediný z této trojice nezaujal ofenzivní postoj. Men řekl, "Já jsem Men the Master, já jsem Men the Master."

V tuto chvíli mě od začátku WSOP dělil pouhý měsíc, takže jsem se soustředil na pravidla, struktury a mnoho jiného. Prvním úkolem bylo zavést nová pravidla TDA do praxe.

Například pravidlo, podle kterého musí hráči otočit karty, pokud je jeden z hráčů all in a všechny sázky jsou u konce. Říkám mu pravidlo 'Erika Seidela, protože Eric proti němu velice protestoval. Tvrdil, že hráč má právo s informací o svých kartách nakládat, jak uzná za vhodné. Eric také velice protestoval proti kamerám, jež zabírají zavřené karty hráčů.

Dále se jednalo o první nekuřácké WSOP. Stalo se tak díky společnému úsilí několika lidí hlavně Casey Kastle, která bojovala několik let zato, aby se na turnajích nekouřilo. V mojí zahajovcí řeči na WSOP 2002 bylo mimo jiné řečeno, že se na turnaji nesmí kouřit a že hráči už nebudou moci urážet ostatní hráče ani dealery. Obě tyto inovace byly přijaty s velkým nadšením a já jsem v tuto chvíli pocítil, že jsem právě dosáhl profesního vrcholu. Kdo měl vědět, že mi následující roky přinesou tolik dalších krásných zážitků? Doufám, že se s vámi budu moci o své zážitky dělit i v příštích měsících (nebo letech) a děkuji PokerNews za tuto příležitost.

Nashledanou u finálového stolu!
Matt

Matt Savage patří mezi nejuznávanější světové turnajové ředitele a pořádal už více než 350 podniků přenášených televizí, např. World Series of Poker, World Poker Tour a mnoho dalších. Matt je zakladatelm Asociace turnajových ředitelů a prvním členem dvorany slávy Poker Managers Hall of Fame. Zahrál si dále ve filnu Lucky You. Pokud máte otázky týkající se pravidel, obraťte se na AskTheBoard@PokerTDA.com nebo se podívejte na Mattovy webové stránky na SavageTournaments.com.

VÍCE PŘÍBĚHŮ

Co si myslíte?