Turnaje s Jeremiah Smithem: Jít či nejít do coinflipu?

Turnaje s Jeremiah Smithem: Jít či nejít do coinflipu? 0001

Jakkoliv je to nevyhnutelné, nejlepší hráči se snaží za každou cenu vyhýbají coinflipům. V závěru druhého dne na $1000 WSOP "stimulus special" jsem se vyptával Steve Sunga v dvacetiminutové přestávce. Jeho typicky stoické chování se náhle změnilo, když s rozšířenýma očima začal vyprávět: "I raised, he reraised, and the next thing I know I was all-in with queens… I hate flipping… I mean I just hate it."

Podle výrazu jeho tváře bych si tipnul, že flip prohrál a byl vyřazen. Nakonec se ale ukázalo, že to nebyla bolestivá eliminace, ale vzrušení z nevyhnutelného a vyhraného Q-Q proti A-K. Asi ho rozhodilo to, že při méně než třiceti zbývajících účastnících se ocitl v coinflip situaci. Za svoji kariéru pokerového reportéra jsem se setkal s milióny takových situací.

Takže, pokud jsou coinflipy nevyhnutelné a předem rozhodnuté, jak to že se nejlepší hráči dokážou pravidelně umísťovat na předních příčkách? Odpověď je jednoduchá - výhoda. Hráči jako Steve Sung cítí, že když jdou do flipu tak ztrácí výhodu a jejich úspěch více závisí na náhodě. Profesionálové hrají podle pozice a kontrolují bank. Ke hře po flopu vám nestačí čistý matematický model, naopak projeví se zkušenosti a umění. Takže tolik k názoru, že se má jít do flipu, pokud jsou vyhlídky vyrovnané a banku je něco navíc.

V rozhovoru těsně před 2008 WSOP main event, který mi poskytl Bill Edler, vítěz jednoho z náramků toho roku, jsem dostal radu, kterou jsem využil hned ve svém následujícím prvním velkém živém turnaji o $1500. Diskutoval se koncept hodnoty chipů v průběhu turnaje a Bill prozradil jednu ze svých myšlenek své nové knihy: "Chipy které prohraju mají větší cenu než ty které vyhraju."

Jakkoliv je to hypotetický koncept, stal jsem se několikrát svědkem i obětí této situace hned několikrát. Představte si, že jste chipleader se 100,000 chipy, kde ostatní mají v průměru 50k chipů a blindy jsou 500/1000. Hráč před vámi zvýši na 3000 a vy s A-Ko znovunavýšíte na 10k. Soupeř jde okamžitě all-in za svých 50000 chipů. V této konkrétní situaci má 9-9. Z čistě matematického hlediska by jste měli dorovnat, protože jste se 43% jenom mírně pozadu a už jste vložili 10k.

Bill ale vysvětluje, že pokud si přilepšíte o 50000, tak to příliš nezmění dynamiku u stolu. Na druhou stranu ztráta 50000 změní všechno. Na stole, kde mají všichni okolo 50k není zas až tak velký rozdíl mezi 100k a 150k, ale obrovský rozdíl mezi 50k a 100k. Pokud prohrajete, tak se z chipleadera dostanete do průměru. Prohra pro vás bude velice citelná, kdežto výhra toho zas až tolik nezmění. Případné přilepšení o 33% se nevyrovná případné ztrátě 50%.

Mám dva příklady ze své vlastní zkušenosti, které se mi v souvislosti s předchozími řádky vybaví. Před pár lety jsem se na turnaji s buy-inem $1,000 v Bellagiu dostal do vedení a již jsem kontroloval více než třetinu všech chipů ve hře. U finálového stolu jsem si ale hrál na šerifa a nakonec skončil na pátém místě. Klíčový byl prohraný flip 3-3 proti A-9. Turnaj bych možná nevyhrál ani po složení svých trojek ale určitě bych se umístil výše.

Stejnou chybu jsem udělal na konci prvního dne $1,500 na 2008 WSOP. Po tom co jsem svoje startovní 3000 rozmnožil na impozantních 65,000 přišla večeře a po ní můj pád. Nějaké chipy jsem ztratil s A-J proti Q-Q, většinu s A-K a nakonec jsme nevyhrál ani 9-9 proti A-J. Při zpětném pohledu jsem si říkal, že jsem hrál dobře, ale to gamblerství?!! Ty chipy jsem nenasbíral zvyšováním a chozením do flipů, tak proč s tím začínat když jsem big stack?

V pokerové literatuře najdete tento koncept rozebrán z mnoha úhlů. Vždycky nakonec přijde čas, kdy vaše přežití záleží na náhodě, jestli padne hlava nebo orel. Dobří hráči ho ale oddalují jak mohou a čekají na správnou situaci.

VÍCE PŘÍBĚHŮ

Co si myslíte?