Plánování sázení v PLO

  • Brian RastBrian Rast
Plánování sázení v PLO 0001

V pot-limit Omaze a vlastně i obecně je dobré naplánovat si sázení od začátku až do konce handy a to způsobem, který je pro vás výnosný a zároveň je nevýnosný pro vaše soupeře. Základní myšlenka je ta, že než vsadit všechny své peníze na jakýkoliv pro vás lákavý board, tak jen callnete a pozdržíte své sázení o další kartu.

Takže místo hození handy do all-inu ihned doporučuji s částí peněz callnout a teprve poté, kdy se šance pro soupeře zmenšují, tam poslat zbytek (a získat tak větší hodnotu pro sebe) nebo zahodit, když další karta nepřinesla pro vás nic příznivého a už dále nejste v tak výhodné pozici. Rád tomu říkám „plánování sázení“.

V hold´emu se už většina hráčů seznámila s tímto konceptem. Uvedu příklad, řekněme z turnaje, kdy hráč callnul re-raise s malým párem a na stůl přišel flop bez esa. Stop-n-go!

A právě tento koncept se dá v různých podobách aplikovat na pot-limit Omahu. Když pošlete all-in, tak obecně v Omaze platí, že jsou handy přibližně stejně silné, což neplatí v hold´emu. Takže se častěji dostanete do situací, kdy prostě zahodit handu nemá smysl.

Situace kde se už hráči naučili plánovat sázení

Vy i váš soupeř máte $1,000. Pojďme předpokládat, že betnete $180 před flopem s devět-osm-sedm-šest vždy dvě karty v barvě. Oponent váš čtyř-betne na $600. Nemůžete zahodit, protože vaše handa je dostatečně silná proti kterékoliv handě, kterou má soupeř. Takže co uděláte? Callnete nebo to strčíte all-in? Znáte svého soupeře natolik, že se dá předpokládat že má na ruce esa (a pokud ne esa, tak silné kingy, něco jako eso-king-king-deset, king-king-jack-jack, apod.). Proti takovéto handě máte +EV tam poslat plnou – nebo $820 a vyhrát přibližně $1,200 – protože jsou šance 45/55 proti esům s dvěma různými kartami. Ale můžete to udělat ještě lépe! Pokud ho jen callnete a na flop přijde něco jako eso-dva-tři, eso-eso-pět, dva-tři-queena apod. můžete s klidem zahodit. Pokud ho však callnete a trefíte jakoukoliv část flopu (pár, draw, apod.) tak tam jednoduše pošlete zbylých $400. Každý tohle dělá instinktivně. Tím, že to pošlete za plnou před flopem si snižujete šance, oproti tomu to jen callnout a počkat si na flop na jehož základě můžete učinit plnohodnotné rozhodnutí.

Situace kdy už to tak zřejmé není

Předpokládejme, že máte deset-osm-šest-pět a uprostřed leží $400. Na flop přijde deset-osm-dva a hrozí flush draw. Vsadíte $200 a dostanete check-raise pot od soupeře na $1,000. Váš soupeř má dalších $1,500 v záloze a jste si jisti, že tam s klidem all-in pošle. Takže jak toto zahrajete.

Pokud to pošlete do all-inu právě teď, tak riskujete $2,300 víc, abyste vyhráli $3,100. S top dvěma páry je toto správné proti spoustě soupeřů. Ale v tomto konkrétním případě je lepší jen callnout těch $800 a poslat tam těch $1,500 zbývajících na bez-flushovém turnu. Většina soupeřů vám to tady necheck-raisne se straight draw, aniž by neměli ani flush draw aby riskovali to, že flush dojde a oni budou horší. Takže s větší pravděpodobnosti má váš soupeř flush draw nebo i set, který vás však na tomto boardu poráží.

Pokud na turn přijde flushová karta, tak vás má soupeř na háku a vy si tak aspoň zachráníte $1,500, i když jste mohli vyhrát $3,500. Pokud však nepřijde flushová karta, vsadíte svých zbylých $1,500 a vaše šance na vítězství jsou tak daleko vyšší oproti flush draw handě, než jste měli na flopu. Takže vidíte, že díky plánování sázek máte daleko lepší možnosti hry oproti all-inu před flopem. A hlavně tak vytváříte situace, kde vaše zdržování rozhodnutí vám zvyšuje sílu handy a snižuje hodnotu handy soupeře. Výhrou hraní handy tímto způsobem je navíc to, že můžete kdykoliv zvrátit její průběh (jako v předchozím případě) kde to co byste pushli do all-inu na flopu je pro vás –EV (a to byste spíš měli zahodit) je na turnu +EV jen díky oddálenému rozhodnutí. Nemyslíte? Tak se nad tím chvilku zamyslete.

Všimněte si dvou velmi důležitých předpokladů, které jsme učinili v těchto situacích

Zaprvé předpokládáme, že jsme poznali jakou handu má soupeř. Což je velmi důležité, protože bez této schopnosti (nebo pokud vaše schopnost čtení soupeře není postačující) budete dělat špatná rozhodnutí, namísto těch dobrých. V příkladu flushe – pokud váš soupeř check raisnul se straight draw, ale neměl flush draw, tak jste zahodili na flushovém turnu handu špatně a nesprávně docallovali straightové karty. Což je pohroma!

Zadruhé předpokládáme, že soupeř callne náš all-in, pokud ho do něj z jeho re-raisu přetočíme. Pokud za all-in zahazuje, pak jsou naše propočty špatné, protože čím více přetočení do all-inu nám zahodí, tím nižší je pravděpodobnost, že to callne. Ale zjišťování, zdali v této situaci zahodí či ne by bylo na další článek, takže prostě předpokládáme, že umíme poznat, že zahodí. Takže zbývá se jen zeptat sám sebe: „Mám to tam poslat rovnou, nebo pozdržet rozhodní až na další kartu?“.

Existuje spousta pokerových situací, kdy plánování sázení je velmi užitečné. Je to skoro až dogma být v tuto chvíli agresivní a s pocitem +EV tam poslat all-in, být tím prvním agresorem, co tak učiní. Já doporučuji se „pořádně rozhlédnout před skokem“ a ve chvíli kdy zvažujeme možnost jít do all-inu zvážit i možnost oddálit rozhodnutí a poslat to tam o kartu dále.

VÍCE PŘÍBĚHŮ

Co si myslíte?